Tak jsme otestovali nový AZUL MINI (děkujeme vydavatelství MINDOK za recenzní kousek). A srovnali ho s velkým klasickým AZULEM. Což je nádherná hra (psali jsme o ní už kdysi dávno, protože to byla láska na první zahrání). Potěší více smyslů:
👂 sluch (ty kameny mají super váhu a dělají hezké zvuky, když do sebe naráží)
👁️ zrak (vypadají nádherně)
✋ hmat (když je berete do rukou, je to prima)
Cestovní MINI verze je strašně praktická, protože má podložku s výstupky, na které položíte maličké kamínky s důlkem na spodní straně. Takže když si ve vlaku drbnete do hrací desky, nerozpadne se vám vše, co 20 minut budujete. Jenže... To potěšení ze hry vnímané všemi smysly se nějak vytratilo. Není to ani tak hezké, nemá to ten správný zvuk a ani na omak to už není ta nádhera. A vlastně to není ani tak zázračně celé menší. Teda je a o dost, ale kapesní hra z toho stejně není. A pytlík v MINI verzi nám přijde horší než ve velké krabici, protože nejde zavřít a kamínky z něj vypadávají. Vyřešili jsme to zipsáčkem, do kterého kameny ukládáme, a ten zipsáček pak dáváme do látkového pytlíku. No a i krabice mini verze je horší než klasika, jde špatně zavírat. Má takový zvláštní mechanismus, není to klasické víko. Navíc tam trčí část s uchem na zavěšení. No prostě ani krabice nás neuhranula.
Závěr: Obě verze hry se hrají stejně, mechanismus se nemění. Ani žádná pravidla. A je to výborná hra, kterou každému doporučujeme do jeho Kallaxu (knihovny na hry). Kdo už zná a miluje Azul a chtěl by si ho zahrát i na cestách, nechť si pořídí i verzi mini. Je to určitě hodně praktické balení. Kdo ale hru nezná a chtěl by se jí nechat okouzlit, nechť si pořídí velkou krabici s klasickou verzí. Jinak by se totiž zamilovat nemusel. Protože ač je mechanismus hry vynikající, TOP hru z Azulu určitě dělá i celé vizuální a materiálové zpracování. A z tohoto úhlu pohledu je mini verze jen chudá příbuzná.
