Rozhovor s Michalem Ekrtem vznikl pro náš březnový 4letter - newsletter o hrách a hraní. Už jsme ho jednou zpovídali, potkali jsme se v Hradci Králové při rozhovoru o hře Medvěd Wrr (pro únorový 4letter), jejímž je spoluautorem. Tentokrát jsme za ním zajeli do pražského herního vydavatelství Blackfire probrat, co všechno obnáší vydávání her.
Michal Ekrt mezi hrami Blackfiru
Jak Blackfire vznikl?
Blackfire založil na konci 90. let Američan Doug Wong, který se v Česku oženil a už tu zůstal. Začínal s hobby věcmi, tak říkáme sběratelským karetním hrám, které tu v té době nikdo moc neznal. Ale podnikatelsky to moc nevyšlo, a tak přišel restart v podobě nové značky ADC Blackfire (2010).
Kdy jste do toho naskočil vy?
Před patnácti lety. Když jsem nastupoval, jela vlna Pokémonů, sběratelské karetní hry Magic The Gathering, dětské hračky Galt, pomalu najížděly panenky Winx. Pak se před pěti šesti lety začal sortiment pomalu rozšiřovat. Na Magicu (Magic The Gathering, pozn. aut.) vlastně Blackfire vyrostl, jeho DNA je ve velkých složitých hrách. Existuje i Blackfire v Německu a v Rumunsku a všechny tři nás před dvěma lety koupila nadnárodní skupina Asmodée.
Jak si v portfoliu stojí hry teď?
Je to rozděleno půl na půl mezi hry a hračky. Našimi největšími tahouny jsou Pokémoni a Dobble. Asmodée chrlí mnoho verzí Dobblu, vybíráme z nich jen ty, které se hodí pro náš trh.
A další úspěšné hry jsou jaké?
Ticket to Ride v překladu Jízdenky, prosím!. Nabízíme varianty Evropa, Amerika, Junior a na letošní rok chystáme Londýn a Asii.
Díky Asmodée jste se dostali i k dalším úspěšným hrám, že?
Je běžné, že se mezi vydavateli přebírá distribuce různých her, mají podepsané časově omezené kontrakty a po jejich skončení často hry přecházejí jinam. Takhle jsme převzali třeba Brainbox od Albi, Timeline od Rexher a vyprávěcí kostky Story Cubes, které měl dřív Mindok. Ty teď patří pod křídla Asmodée, a tak jsou i naše. Asmodée je obrovská firma a my jako jejich dceřinka máme na vše z jejich stáje právo první volby. Pokud něco nechceme, samozřejmě to nabídnou dál.
Hrají lidi víc než dřív?
Ano. Největší boom her přišel ruku v ruce s nástupem koronaviru a s prvním lockdownem. Pro nás jako Blackfire i pro celou skupinu Asmodée byl loňský rok suverénně nejúspěšnější v celé historii. Měli jsme samozřejmě strach, jak to dopadne, najednou byly zavřené obchody a lidé obraceli každou korunu, protože nevěděli, co bude. Nakonec jsme měli dvoje Vánoce – první v březnu a dubnu a druhé v listopadu a prosinci.
Je v koroně větší poptávka po nějakém typu her? Např. jen pro dva nebo pro rodinu?
Lidi z recese hodně kupují hru Pandemic. Obecně ale nejvíc frčely rodinné hry. Rodiny se opravdu rozehrály a do vánoční sezóny už přicházely obeznámené s různými hrami. Lidé často nakupovali velké, drahé hry. Za ten půlrok se ze začátečníků stali pokročilejší hráči. Úspěch měla i hra Narcos, která se vyprodala díky stejnojmennému seriálu, co běžel v březnu. Všichni měli čas se na něj podívat, a pak si koupili i hru. Seriál nám tak vyprodal celé druhé vydání, které nám tu jinak docela dlouho leželo. A naopak v koroně moc nejdou hry pro více hráčů, protože se nemají kde sejít.
Jak to bylo s distribucí, hodila do ní korona vidle?
Ano, skoro všechno mělo zpoždění zhruba tři měsíce, takže nám leccos přišlo pozdě. Až ke konci roku se to začalo srovnávat. Třeba hru Splendor Marvel dostaly některé státy už v říjnu a my ho měli až v lednu. Jednoduše se to pro nás nestihlo vytisknout na Vánoce.
MICHAL EKRT
- Pracuje jako board games brand manager pro vydavatelství Blackfire.
- Primárně má na starosti výběr her pro lokalizace do češtiny.
- Stará se o sociální sítě vydavatelství (Facebook, Instagram).
- Spoluautor hry Medvěd Wrr, o které jsme psali v minulém 4letteru.
U knih je hranice bestselleru 10 tisíc prodaných kusů. Jak je to u her?
Když za plovoucí rok, tedy dvanáct měsíců od začátku prodeje, vyprodáme celý náklad. Což je u některých her tisíc kusů a u jiných dva tisíce. Měli jsme třeba Dům snů, sice se prodávalo tisíc her ročně, ale na začátku jsme jich museli koupit trojnásobek. První náklad se tedy prodával tři roky, což považujeme za neúspěch. Kdyby nám prodali tisíc kusů, tak bychom je úspěšně prodávali a dotiskávali po tisícovce.
Pomáhají vydavatelům silné deskoherní skupiny, jako má Radka Mužíková na facebookové stránce Deskovky tři bratři?
Určitě. Nezneužívám to, když ale vím, že něco dochází a už to nebude nebo se bude dlouho čekat na dotisk, tak to tam napíšu. Lidé pak hru často hned vykoupí. Třeba Noctiluca se dovyprodala určitě i díky této skupině.
Budete ji dotiskávat?
Ne, to si netroufáme. I když po ní teď lidé šíleli, na začátku prodeje o ni nebyl zájem. Tehdy jsme měli necelou tisícovku kusů a šlo to pomalu. Moc jsme jí nevěřili, nelíbila se nám ani krabice a s ošklivou krabicí jde hra většinou špatně na odbyt. I proto jsme se pustili do česko-rumunské verze, vícejazyčné vydání šetří peníze. To, že se o ní teď mluví a že zmizela ze skladů, ovšem neznamená, že bychom další tisícovku prodali. Většině firem jde o čísla, nerozhodují se na základě emocí.
Vy v rámci Asmodée nemáte vliv třeba na podobu krabice a další věci?
Ne, vůbec. Maximálně můžeme počeštit název. Lokalizace funguje tak, že buď dostaneme tisková data a celé včetně grafiky to připravíme u nás, nebo jen pošleme mateřské firmě překlad. I když ale děláme plnou lokalizaci u nás, nevyrábíme hry. Čekáme na to, až nám přijdou od dodavatele. Jediné, co si vyrábíme sami, jsou hry, ke kterým máme licenci, to je Zakázaná poušť, Zakázaný ostrov, Munchkin, Piráti, Spící královny nebo Medvěd Wrr.
Kde se hry vyrábějí?
Třeba Asmodée má továrny v Číně, které mají určitá tisková okna. Takže víme, že se třeba v říjnu bude tisknout Pandemic a k nám přijde v dubnu příštího roku – musíme ho tedy objednat půl roku dopředu. Nemůžeme si jednoduše objednat hry, které nám docházejí. Musíme se trefovat do tiskových oken. To je třeba případ Pána prstenů: Putování po Středozemi, který je teď vyprodaný. I když objednáme dotisk teď, bude k mání až za šest nebo devět měsíců.
Jsou i menší výrobci, u kterých to funguje lépe?
Jasně, třeba Munchkin. Připravíme data k lokalizaci, pošleme jim je a hned to jde do výroby. Někdy ale můžeme narazit na jiný problém. Třeba loni všude chyběl karetní papír, což zdrželo předvánoční dotisky několika her.
Četli jsme o problémech s lodními kontejnery, kterých je v koroně nedostatek. Je to ta hlavní potíž při distribuci z čínských továren?
Ano. Firma nám třeba řekla, že už to pro nás má připravené, ale hry se nalodily až o tři týdny později. Normálně když máme v Číně něco vyrobené, je to do osmi týdnů u nás. Teď to neplatí. U her, které se hodně prodávají, se snažíme objednávat tolik, aby z nabídky nevypadly, ale někdy se tomu člověk holt nevyhne.
Co udělá velká prodejní pauza s úspěšnou hrou? Jsou na ni lidé natěšenější, nebo na ni naopak zapomenou?
Řeknu to na příkladu – přivezli jsme hru Kmotr, která se dobře prodávala na vánočním trhu, takže jsme hned v lednu objednali dotisk, abychom ji měli na další vánoční sezónu. Jenže dotisk přišel až po Vánocích. Takže jsme Kmotra neměli rok, zájem mezitím opadl a už ho nikdo nechtěl. Dva roky hru doprodáváme.
Jsme maličký trh. Ročně u nás vyjde zhruba 300 nových her. V Německu jich vychází třeba 1300. I polský trh je asi čtyřikrát větší než náš.
Kolik her dosud Blackfire vydal?
Stovky lokalizovaných titulů. Kdysi jsme vydávali třeba čtyři pět lokalizovaných her ročně. Nejvíc jsme vydali šedesát her za rok, ale tehdy se sešlo několik her, které měly hodně rozšíření – Pán prstenů, Hra o trůny, Munchkin, to pak nabobtná. Dělávaly se i pololokalizace, kdy se jen přiložila česká pravidla k jazykově nezávislým hrám. Ale pak jsme si řekli, že pololokalizace jsou moc amatérské a že je dělat nechceme. Asi je to přirozený vývoj, leckdo takhle začíná a obchází celý ten složitý proces.
Kolik ryze českých her jste vydali?
Medvěda Wrr, doprodáváme Velryby ničí svět, což je hezká blafovací karetka pro 3–6 hráčů, nabízíme i Hypergrid slovenského autora Jána Mikuly, to jsou takové piškvorky na steroidech, které se dávají do řad i sloupců. V distribuci máme i pár her Honzy Vodičky.
Máte v plánu vydávat hry domácích autorů i dál?
Změnilo se to vstupem do skupiny Asmodée. Jsme teď spíš distribuční jednotka, nejsme už v té pozici, abychom někomu pomáhali od píky vydat hru. Ostatně ani s hrami Hypergrid a Velryby ničí svět jsme vývojově neměli žádné starosti. Autoři přišli s hotovými kousky a my je vzali do distribuce. Obecně ale platí, že tu jsou šikovní autoři a i čeští ilustrátoři jsou špičkoví, takže jsme tu schopni dělat hry na světové úrovni.
Jak se hry testují?
Máme asi 25 zaměstnanců, mnozí z nich si rádi zahrají, ale hlavně to dělám já. Do firmy za mnou pravidelně jezdí kamarádi a hrajeme. Rodinné hry testuji se svými dětmi.
Máte možnost vyzkoušet každou hru, než ji zařadíte do repertoáru?
Ne. To vůbec ne. Až 70 % her, které se rozhodneme vydat, si předem nezahrajeme. Není na to čas nebo to vůbec nejde. Často musíme vybírat jen podle konceptu, grafiky, autora, vydavatele. Zda má renomé, nebo ne. Ani to ale nemusí být stoprocentní vodítko. Třeba Shadows Amsterdam jsme vzali, protože je od autorů Dixitu a stojí na podobném asociačním principu, a čekali jsme úspěch, ale moc to nevyšlo. Naopak karetní sérii Munchkin, která paroduje hry na hrdiny, jsme vzali bez testu a je velmi úspěšná. Je to prostě taková loterie.
Kam jezdíte hry okukovat?
Na všechny velké herní veletrhy. Norimberk, který se koná na přelomu ledna a února, je klidný veletrh pro odbornou veřejnost, kde je méně her. V létě je Gen Con v Americe, tam si můžete osobně pokecat s americkými partnery, autory. Hráčů je tam jak much, jednání se odehrávají na zemi vedle herních stolů. Hned z první návštěvy Gen Conu jsem přivezl Zombie Kidz. Nakonec je říjnový Essen pro hráče i odbornou veřejnost. Tam je kumšt jen projít z haly do haly, jak bývá nabito.
Jak je na tom český deskoherní trh ve srovnání se světem?
Jsme maličký trh. Ročně tu vyjde asi 300 nových her. Největší v Evropě jsou Němci a Francouzi. V Německu vychází třeba 1300 her. I Poláci jsou asi čtyřikrát větší, co se týče síly trhu, a když vidím jejich čísla, kam se na ně hrabeme. Každopádně deskovkářů přibývá. I když jsme deset let za Německem nebo Francií, korona dost nakopla zájem o hry a hraní. Máme tu celou řadu speciálek, i když hlavně ve velkých městech, skoro každá už má ale e-shop, a tak jsou lidem jednoduše dostupné. Mnohé z obchodů jsou moderní, krásně zařízené a přitahují nové hráče. Třeba Tlama Games nebo Ostrov her v Praze, Planeta her v Brně nebo Black Lotus v Ostravě. Pak jsou tu ale ještě takové staromódní temné díry, kam by se rodina s dětmi bála za bílého dne vejít. Dobré hry se ale dají koupit i ve velkých knihkupectvích, ta jsou v deskovkách poslední dobou hrozně silná, dokonce občas válcují i speciálky.
Kdybyste měl neomezené finanční možnosti, co byste ve světě deskovek udělal?
Vlastní velkou hru. V šuplíku mám spoustu nápadů. Chtěl bych za sebou zanechat něco většího, ale to je o času a o penězích. Musel bych to dělat sám a hodně by to stálo. Kdybych vyhrál ve sportce, zůstal bych v Blackfire pro zábavu a sehnal bych si do týmu scénáristu a ilustrátora, grafika už mám skvělého, a společně bychom se pustili do velké hry.
8 DESKOHERNÍCH TIPŮ PRO RODINY S DĚTMI OD MICHALA EKRTA
- Zombie Kidz. „To je megahit a stálice.“
- Kdo to byl? „To je super i s mladšími dětmi.“
- Medvěd Wrr. „Ne proto, že je to má hra, ale protože se výborně prodává.“ (Momentálně se připravuje druhá medvědí hra.)
- Jízdenky, prosím!
- Marvel Splendor
- Labužníci. „Do těch jsem se zamiloval.“
- Paranormální detektivové. „Už na hranici párty hry, ale hrajeme to i s dětmi.“
- Hurá zmrzlina. „Výborná dovednostní postřehovka, podle preferencí tématu a věku lze libovolně nahradit za podobné hry ze stejné řady: Dr. Heuréka, Dr. Bacilová nebo Kouzelný klobouk.“
Z nabídky Blackfiru jsme už vyzkoušeli řadu her. Vybrali jsme tři skvělé kousky, které by podle nás neměly chybět v žádné rodinné deskosbírce: Spící královny, Medvěd Wrr a Jedním slovem. Spolu s Retrohraním a našimi Žralovci jsme je navíc zabalili do startovacího rodinného balíku her za zvýhodněnou lockdownovou cenu. Do budoucna chceme vyzobávat další rodinné hry od jiných vydavatelů, ale zároveň brzy přidáme i novinky z naší vlastní zahrádky.
