S milovníkem Japonska Danem Šáchou o japonských hrách

Náš kamarád Dan Šácha miluje Japonsko. Píše o něm výborný blog, natáčí neméně skvělý podcast a rád hraje i japonské deskovky (nebo jakékoliv hry s japonskou tématikou). A že jich doma má požehnaně. Poprosili jsme ho o doporučení a Dan se – naštěstí – nenechal dvakrát pobízet. Přečtěte si jeho tipy.

Danova parádní sbírka japonských her nebo her s japonskou tematikou (foto: Dan Šácha) 
 

Čistě japonské hry se u nás úplně jednoduše sehnat nedají, takže sbírám i hry s japonskou tematikou, od japonských autorů apod. Rodina a kamarádi ví, že mám rád Japonsko, takže asi polovinu her jsem dostal jako dárky. Umím trochu japonsky, ale pravidla pořád ještě potřebuju v češtině nebo angličtině. 

Japonci hrají stále víc deskovek, stejně jako my třeba Osadníky z Catanu, Dixit, Kingdomino, Azul, Dominion nebo Carcassonne. Přesto zdaleka nejsou na úrovni Evropy nebo Ameriky a není tam tolik velkých vydavatelů her. Spíš mají malé a nezávislé vydavatele, kteří vydávají pár her, většinou však ve špičkové kvalitě. V japonských hrách se často objevují netradiční prvky i postupy. 

Takenoko
Autor je Francouz, ale často tvoří hry s japonskou tematikou. Je podepsaný i pod Hanabi. Jsou to nekonfliktní, milé rodinné hry. V Takenoko si císař pořídí do svého paláce pandu, a ta chce jíst hodně, ale opravdu hodně bambusu. Zahradník jí proto musí shánět potravu a starat se o bambusový háj, aby panda nehladověla. Existuje i rozšíření Takenoko Panďátka.

(Náš tip: O Takenoko si můžete přečíst více v článku na našem blogu. Najdete v něm i řadu fotografií, abyste věděli, co se skrývá pod víkem.) 

Hanabi
Kooperativní hra pro nejvýše pět hráčů, ve které všichni společně staví ohňostroj. Spoustu lidí tato hra chytne, přestože vizuálně se mi moc nelíbí. Karty se při ní drží obráceně, takže samotný hráč na ně nevidí, jen spoluhráči. V balíčku je pět barev a chyták je v tom, že hráči mají omezený počet možností, kolikrát si během hry smí poradit.

A když se spletete? Jeden z pěti ohňostrojů bouchne. To se může stát jen třikrát za hru, když bouchne počtvrté, prohráli jste. Je to veselá, komunikativní hra – rád ji hraju v rodině nebo s kamarády, třeba i v hospodě.

Onitama
Má krásný obal a připomíná balení luxusního alkoholu. Ale je to opravdu hra! Už jen ta krabice mě nadchla, protože je nádherně zpracovaná a já mám hezké hry moc rád. 

Ale i herně je Onitama fajn. Je inspirovaná Japonskem, má neoprenovou hrací plochu a je to variace na šachy – každý hráč v ní má ale jen pět figurek a proti sobě stojí dvě školy bojového umění (červení vs. modří). Ve hře jsou i karty, které ukazují, jak se smíte pohnout – doleva, nebo doprava, nahoru, nebo dolů.

Cílem je zajmout nepřátelského mistra nebo se dostat na jeho výchozí místo. Existuje taky několik rozšíření.

Hanafuda
To jsou klasické japonské hrací karty, na kterých bývají vyobrazeny třeba květiny, zvířata apod. Dá se s nimi hrát řada různých abstraktních her.

Tokio Highway
Vizuálně naprosto úžasná hra pro dva až čtyři hráče. Klíčová je v ní zručnost, protože musíte pinzetou stavět dálnici v různých patrech nebo mezi abstraktními stavbami. K dispozici máte jen omezený počet cest a podpěrných pilířů k nim. Není neobvyklé, že vám při hře všechno padá, takže se náležitě vyvztekáte. Navíc když něco zbouráte, následuje trest – musíte dát protihráči tolik pilířů, kolik jste shodili věcí. 

Chirurgové by nejspíš podobnou hru uvítali, protože mají pevné ruce. Ale i když prohrajete, máte nakonec dobrý pocit, protože jste přece jen něco postavili.

Sushi go!
Rychlá hra, při které strategicky sbíráte různé karty a na konci se vše spočítá. Podobá se to hře Zbodni salát, která mě baví víc, ale i tohle je dobrá výplňovka na 10 minut. (na blogu máme článek o herním mechanismu "sbírání setů", který je v Sushi go)

Machi Koro
Hra, kterou zbožňuju. Stavíte v ní městečka, každý hráč svoje, a postupně se vykládají karty budov – restaurace, zahrady, pole, mlýn, televizní studio atd. Cílem je vybudovat prosperující město, ve kterém si můžete postavit nějakou dominantu, jako je třeba nádraží.

V každém tahu se hází kostkou a podle toho, co vám padne, si smíte vzít nějaké peníze. Vydělávají vám taky vaše pole nebo pekárna. A občas vám zaplatí soupeř. Není to konfliktní, spíš strategická hra – klidná, rychlá, během půlhodinky zvládnete i několik kol. Tu bych doporučil úplně všem. 

Milostný dopis 
U nás hodně populární hra, ale přitom spousta lidí neví, že je to původně japonská hra od Sejči Kanaje. Existuje i v marvelovské verzi.

Samurajský meč
To je Bang!, který se ale odehrává v Japonsku. Pokud vám nesedí western a chcete si hru zahrát po samurajsku, je volba jasná. Nemá to tedy všechna rozšíření, jde spíš jen o základní hru se samuraji, ninjou a roninem pro tři až sedm hráčů. 

Deep Sea Adventure
Super příjemná rychlovka. Hráči se v ní jako potápěči vydávají z ponorky do hlubin pro poklady. Čím víc pokladů se ale rozhodnou vzít na palubu, tím pomalejší jsou a tím rychleji jim ubývá kyslík. Nemusí se tak dostat zpátky včas, což se nám už hodněkrát stalo a všichni jsme se utopili.

Hra má jednoduchá pravidla, takže se dá zvládnout do dvaceti minut. Baví mě i to, že je maličká a strčíte ji jednoduše do kapsy. Všechny hry japonského studia Oink Games, které za ní stojí, jsou takové. 

(Náš tip: Hře říkáme Ponorka, pořídili jsme ji ze zahraničí, otestovali a propadli jejímu minimalistickéhmu japonskému kouzlu, a tak o ní u nás najdete článek, videonávod a už si ji i můžete koupit v našem e-shopu a to včetně námi připraveného CZ návodu) 

Hanamikoji
Díky hře se ocitnete ve staré ulici, kam chodí gejši. Vyloží se sedm krásně namalovaných karet s gejšami a hráči soupeří o jejich přízeň. Mají malé žetony, které určují, co můžete v daném kole udělat. Kdo má na konci kola nejvíc karet gejši, získá její přízeň. Je to tedy taková milostná hra, v podstatě námluvy. Na kartách jsou japonské znaky a vizuálně je to moc krásná hra.

Go
Hra s čínskými kořeny, kterou si ale Japonci přivlastnili. Vládnou v ní světu a hrají ji vážně všude – je dokonce tak populární, že o ní v zemi vznikají i seriály.

Kdo má rád šachy, ale jsou na něj třeba moc složité, tak může v klidu sáhnout po go. Je to komplexní, klidná a v podstatě velmi jednoduchá hra, ke které si uděláte čaj, hrajete si a jen tak rozjímáte. Třeba tři hodiny.

Dají se koupit verze za pár stovek, které jsou jako startovací sada úplně v pohodě. Kromě nich jsou k dostání i macaté, těžké sady s dřevěnými deskami za pár tisíc.

Pro děti je to super hra – rozvíjí myšlení a strategii. Go se proto v Japonsku hraje už od školek. 

Šógi
Japonské šachy s kostkami podobnými mahjongu. Existují i ve verzi pro děti, ve které jsou místo kamenů zvířátka a celé je to moc hezké – i malé děti se tak můžou naučit hýbat s figurkami a rozvíjet strategické herní myšlení.  

Rising Sun
Hodně drahá hra se spoustou figurek. Už to úplně není pro rodinu, ale pro hráče, kteří mají rádi čtyřhodinové i delší hry. A o co jde? Bojuje se o nadvládu nad Japonskem. 

Vládce Tokia
Monstra ve hře soupeří o nadvládu nad Tokiem. Je to hra inspirovaná King Kongem a dalšími legendami. Je hodně výrazná, barevná, vhodná i pro rodiny s dětmi. Navíc existuje i několik rozšíření. 

Kanagawa
Hráči se ve hře vtělí do role malíře. Kdo rád vykládá hezky malované karty, toho to zaujme. Třeba nějakého kreativce. I když hra nemá úplně dobré hodnocení, vizuálně se mi moc líbí.