Krajina zvířat: hra měsíce

Hra měsíce: Krajina zvířat

  • Počet hráčů: 1–4

  • Věk: od 10 let (klidně i šikovní 8+)

  • Čas: 30–45 minut (spíš 15–30)

Máte-li rádi Azul a Kaskádii, je Krajina zvířat jasná volba. Taky tu stavíte krajiny (na svou hrací desku přikládáte dřevěné kulaté různobarevné žetony biotopů) a umisťujete na ně zvířata (maličké skleněné kostičky), plníte úkoly dle úkolových karet a na konci si sečtete body za krajiny a splněné úkolové karty. Kdo má nejvíc bodů, vyhraje. Hra se dá hrát i sólo, to jsme ale zatím nezkoušeli.  

Ke hře jsme natočili podrobný videonávod i s celou jednou ukázkovou hrou ve dvou. 

Jaké krajinné biotopy tu najdete? 

  • šedou = skála (aby šedá zabodovala, musí sousedit s jinou šedou)

  • hnědou a zelenou = stromy (nejhodnotnější jsou velké stromy ze dvou hnědých žetonů, což je kmen, a zeleného žetonu tvořícího korunu)

  • žlutou = políčka (body jsou za každé políčko složené ze dvou a více žetonů, čím víc takových samostatných polí, tím víc bodů)

  • červenou = stavby (stavba musí být dvoupatrová a musí sousedit minimálně se třemi různě barevnými biotopy, jinak neboduje)

  • modrou = řeka (čím delší řeka, tím víc bodů)

Příprava hry

Doprostřed stolu dáte středovou desku (stranu volíte podle vybrané obtížnosti hry) se šipkou mířící na toho, kdo začíná – na konci hry se dohrává kolo, takže se to může hodit. Na každé kolečko na desce položíte vždy tři žetony náhodně vytažené z pytlíku.

Každý hráč dostane ještě lamakartu (pomocnou kartu, kde je stručně sepsané, jak se jednotlivé biotopy staví a bodují) a svou hráčskou desku. Jak hráčská deska, tak lamakarta jsou oboustranné – podle obtížnosti hry. Lamakarta je výborná pomůcka, při první hře do ní všichni koukají snad v každém tahu.

Co dál je na herní ploše? Dřevěné žetony všech biotopů v pytlíku a taky skleněné kamínky. Ty je vhodné dát do nějaké mističky. Žluté kamínky jsou určené pro snazší verzi, bílé pro tu těžší, ale tu jsme zatím nehráli. 

Jak vypadá tah

Když jste na tahu, musíte udělat dvě věci a můžete a nemusíte udělat i další. Co musíte? Vzít si jednu trojici biotopů ze středové desky a umístit ji do své krajiny (na svou hráčskou desku) podle pravidel, která najdete na lamakartě. Co nemusíte, ale můžete, je vzít si v každém tahu 1 úkolovou kartu a postupně ji zkoušet plnit. Karty úkolů smíte ke své hráčské desce přiložit maximálně 4, jsou tam na ně vyznačené tlapičky. Na úkolovou kartu položíte tolik skleněných kamínků, kolik je tam políček. 

Když se vám ve vaší krajině povede položit biotopy přesně podle úkolové karty, tak tam položíte i skleněný kamínek přesně podle zadání. Když ten samý úkol splníte znovu (jednotlivá pole se mohou objevit ve více splněných úkolech), položíte další a pokaždé odhalíte víc a víc vítězných bodů na své úkolové kartě.

Na konci se počítají nejhodnotnější odkryté body. Pokud se vám nepodaří skleněné kamínky do své krajiny umístit, nedostanete nic. Ale zároveň za to není ani žádný postih – jen ten, že vám úkolová karta překáží a neuvolní místo dalším, za které by třeba body šly získat snáze. Jakmile totiž nějakou kartu splníte komplet, smíte ji dát stranou a uvolnit si místo pro další kartu. 

Počítání bodů

Hra končí, když má někdo dvě a méně volných políček na své hráčské desce nebo když dojdou dřevěné žetony krajiny. Pak se dohraje kolo a jdete počítat body. Na to je praktický bodovací sešítek, který vás vším provede. Nejdřív spočítáte body za krajiny, pak za úkolové karty.  

Krajina zvířat nás okouzlila. Alice ji teď hrává furt, líbila se i Martinovi. S dětmi jsme zatím nehráli. Žádný z hráčů, se kterým jsme ji dosud hráli, neřekl, že by ho neohromila. Ano, výtky byly na obtížnost, první hra může být opravdu pro méně zkušené hráče oříšek, ale brzy ho rozlousknete. Nebojte. Stačí, když si jednu hru zahrajete jen s pokládáním žetonů krajin, a teprve pak přidáte karty úkolů.

Dáváme čtyřkavčí palce nahoru a jásáme, protože každá hra, kterou bychom zařadili do zlatého fondu deskovek, se počítá. Za recenzní kousek děkujeme vydavatelství Blackfire.