Pokud jste jako my někdy před rokem, možná si taky myslíte, že podobné deskoherní akce nejsou pro vás. Všechny CONy nám připomínaly seriál Teorie velkého třesku a společensky nepoužitelné introverty s vysokou inteligencí, kteří mají kamarády jen kolem stolu, na kterém je obří deskovka, kterou nedohrajete do konce týdne. Není to tak. Alice začala vyrážet loni a zjistila, že třeba Deskohraní a teď i Deskovcon jsou moc prima i pro hráče rychlých, jednoduchých, zábavných her. Jen to chce být připraven a správně to vychytat. 

Pár vychytávek od Alice:

• vyražte minimálně s jednou kamarádkou nebo kamarádem, kteří jsou stejně deskoherně naladěni a se kterými se u hraní her i mimo ně dobře bavíte
• klidně si v batohu doneste pár svých her, které byste se chtěli naučit, aby vám na ně doma v knihovně jen nepadal prach
• nebo si s sebou vezměte seznam vytoužených her, které byste se tam chtěli naučit
• vyberte si místnost, kde je vzduch, volný stůl a větší klid (i proto se vyplatí mít vlastní hry s sebou, nemusíte odbíhat do půjčovny, prostě držíte pozice a hry máte v báglu)
• když se vám nějaká nová hra moc a moc líbí, můžete si ji na místě koupit za pěknou cenu a třeba i s promokartami nebo nějakými srandami navíc

Co je na CONech taky fajn? Že potkáte jednak vydavatele svých milovaných krabic, ale i deskoherní influencery, které třeba sledujete na YouTubu a díky nimž vybíráte hry nebo se je učíte hrát. Nepřipadáte si pak tak cizí a máte skoro tendenci po nich skočit a radostně se s nimi zdravit, než vám dojde, že oni vás vůbec znát nemusejí. A naopak, Alici tam zdravila spousta lidí, které zas neznala ona, ale moc ráda si s nimi potřásla pravicí. Dá se to prostě brát jako prima tábor, kam zaskočíte, zahrajete si s kamarády, poznáte nové a s pár bezvadnými kartonovými úlovky v batohu zas frčíte dom. 

Na podobných akcích bývají i zajímavé přednášky o deskoherním průmyslu, vydávání her, práci autorů her, témat i zajímavých osobností je hodně, takže i podobné přednášky nás zajímají. I na Deskovconu jsme jich pár slyšeli. I když na poslední chvíli odřekl svou účast Petr z Deskofóbie, na kterého se mnozí těšili, zaskočili místo něj jiní – a bylo to taky fajn.

• Štěpán Peterka z Dina přibížil život herního vývojáře, spolupráci s českými autory
• Petr Vojtěch a Jindra Pavlásek (autoři naší hry Dorty jsou vrženy) povídali o sexu v deskovkách (záznam jejich neotřelé přednášky si můžete poslechnout tu)
• Mirek Tlamicha - Jak funguje deskoherní vydavatelství 

Celou akci organizuje vydavatelství Tlama Games, ale není to jejich promo, je tu místo i pro jiné vydavatele a celé to tam prostě je o deskovkách bez toho, aby se někdo tvářil, že nikdo jiný tu deskové hry nedělá. Lístky si koupilo nějakých 350 lidí (informace z videa od Tlama Games), půlka mimo Prahu (ti tu v hotelu Duo i bydleli), půlka Pražáků. V sobotu večer proběhla i vášnivá panelová diskuse o tom, zda se v Česku vydává moc deskovek. A co s tím. Tam Alice nebyla, na tohle téma už loni napsala článek o jepičím životě deskovek, kterým tohle téma už dlouho považujeme za uzavřené. 

Co si Alice zahrála?

Něco z toho už jsme měli doma, ale neuměli rozhýbat, něco viděla a hrála prvně, ale třeba si i hned koupila a dovezla dom. Víc o některých těch hrách napíšeme, nafotíme a natočíme a budeme mít všude možně po 4 Kavkách později. Na něco určitě natočíme i videonávod, ať se s rozhýbáváním nemusíte trápit. To je totiž neuvěřitelná úspora času, když hru rozhýbe někdo za vás a vy přijdete k hotovému. Alice je moc vděčná všem hermanům na Deskovconu i všem zlatým lidem z vydavatelství, kteří jí s hrami pomohli. A taky tu chce vyjádřit svoje díky všem, se kterými si parádně zahrála – počínaje hlavními parťáky z Myšího doupěte, přes Ondru Poštulku z Albi, Ivanu a Štěpána z Dina, manžele Mateiciucovi (GERLICH – ODRY, naši odběratelé a výrobci dřevěných hraček, divadel a třeba i hracích stolů). 

Po stopách Darwina DINO (krásná hra vizuálně, komponentově i herně, navíc ta hra hráče stále odměňuje a neustále se tam něco děje a získáváte body) 

Rainforest DINO (taky hezounká rodinná hra aneb zvířátek není nikdy dost) 

Mrkve a zběsile DINO (to nás nezaujalo)

Zboduj město MINDOK (svižný Marvel Splendor / Zbodni salát, ale funguje to líp, rychleji, furt se tam něco děje, moc hezká hra)

Klofni rybku MINDOK (i když je to mechanika zkus své štěstí, kdy je hra dost o náhodě, je to prima odpočinkový filler), naše krátké video

Spiknutí: Království hlubiny REXHRY (na stole vypadá hezky a není těžká, spousta bodovacích možností)

Talismany (chystaná oinkovka) 4 KAVKY – ty jsme si zahráli ve více skupinách a všude se hodně líbila

Extrémní devítka 4 KAVKY – chystaná oinkovka

Hele, velryba! 4 KAVKY – chystaná oinkovka, kterou si pořád někdo fotil (a my se vůbec nedivíme)

Pět vorařů 4 KAVKY – chystaná oinkovka

 Ponorka 4 KAVKY – naše klasika a jedna z nejúspěšnějších oinkovek, které máme

 Zbloudilí REXHRY – logická tetrisovka, i tady je mnoho možností, jak bodovat, to se nám líbilo

 Drakiáda TLAMA GAMES – neuvěřitelně zběsilá kooperativní párty hra, u který se nasmějete jako u Turboprší, a to je co říct, naše krátké video

Co hrát s rodiči a prarodiči? Jak je vtáhnout do světa moderních deskovek, když se cukají a nic kromě starých klasik nechtějí hrát? Jednou možností je hrát s nimi prostě ty klasiky. Žolíky, kanastu, pexeso, černého Petra, prší, macháčka, šachy, dámu, mlýnek, člobrdo, Dostihy, Monopoly. Existují ale hry, které jsou na půl cesty. Něčím připomínají staré klasiky, ale přitom jsou mnohem modernější. Pár máme ozkoušených, že se na ně mámy, tátové, babičky a dědové chytnou. 

1. Sequence od Dina – mix kanastovek a piškvorků (v USA megahit, 16 000 000 prodaných ks po světě a zajímavá historie - tady jsme o hře psali a natočili jsme i videonávod). 
2. Rummikub - podobný pasiánsu, žolíkům... (my máme nejraději betelnou XXL verzi, staříci na vše dobře vidí i se jim to dobře bere do rukou a stojánky nepadají) - tu je naše video
3. Heckmeck - to je i super hra na cesty a do hospody, hráváme s tchýní a jejími kámoškami, tu je naše video
4. Scrabble - seniorům to může připomínat křížovky, které znají 
5. Město 77 (Town 77) - takové barevné sudoku na steroidech, hra obsahuje i tzv. sólo mód, kdy může senior hrát sám proti sobě (prodáváme u nás i s českým návodem a natočili jsme i videonávod)
6. Ponorka (Deep Sea Adventure) - bezvadně funguje už ve dvou hráčích, sice to prarodičům nic nepřipomene, ale hra je to hezounká a nesložitá a baví všechny věkové kategorie - prodáváme ji u nás a máme k ní český návod i video
7. Toulavé věže – nemáme otestované, ale je to jako člobrdo, ale boží člobrdo  (na stole to vypadá krásně a procvičí to mozkové závity - teda hlavně paměť, i na tuhle hru máme videonávod)
8. Krycí jména – nemáme otestované, ale mohlo by se líbit, pokud si rádi hrají se slovy (víc o nich v našem článku)

Máte nějaké osvědčené tipy na hry, které baví lidi nad 60? Sem s nimi. Vždy se hodí a my taky nestihneme hrát a testovat všechno, že ano. 

Five Rafter – v překladu nejspíš Pět vorařů (název je v procesu) bude k mání od března 2024, návod už je u našeho překladatele, určitě připravíme českou verzi.  

• balanční hra
• pro 1–6 hráčů
• od 7 let
• zhruba na 20 minut

Z krabičky od hry se stane vor, z karet řeka, vy se plavíte po vodě a vor zvětšujete, abyste na něm odvezli co největší náklad. Musíte balancovat každý tah, protože i když vor je společný, hrajete všichni proti všem a kdo toho shodí do vody moc, prohraje. Náklad a nová prkna na vor přidáváte tak šikovně, abyste vy nic neshodili, ale ostatním to pak spadlo. Hra obsahuje i variantu pro jednoho hráče, která je hlavně od kovidu hodně populární. 

Co chystáme ve 4 Kavkách na letošní rok? Něco už víme, něco tušíme a něco je ve hvězdách. Hry, o kterých víme, že u nás určitě vyjdou, zařazujeme do edičního plánu, abyste věděli, kdy a na co se můžete těšit. Budeme ho postupně aktualizovat. 

Rafter Five

• vydání: poslední týden v únoru 2024
• vydavatel: Oink Games 
• distributor pro ČR a SR: 4 Kavky
• jazyk hry: pololokalizace (hra v angličtině s českým návodem a videonávodem od nás)

Stanete se voraři z okolo plovoucích fošen budete rozšiřovat svůj vor. V této balanční hře jde o to stavět a stavět, nic neshodit do vody a ještě stížit pokládání dalších prken protihráčům. Vybalancujete vítězství? 

• počet hráčů: 1–6
• délka hry: 20 minut
• věk: 7+

Dropolter

• vydání: poslední týden v únoru 2024
• vydavatel: Oink Games 
• distributor pro ČR a SR: 4 Kavky
• jazyk hry: pololokalizace (hra v angličtině s českým návodem a videonávodem od nás)

Uprostřed noci vás probudí strašidelné zvuky. Hůůů. Zpod postele se začnou zjevovat přízračné postavy. Duchové jsou tu. Popadnete všechny ochranné talismany a zkusíte je zahnat! Držíte je všechny jen jednou rukou a musíte z ní pouštět ty pravé talismany štěstí. V této hmatové hře dostane zabrat jedna vaše ruka. Od zápěstí až po konečky prstů. 

• počet hráčů: 2–5
• délka hry: 20 min
• věk: 6+

Whale to Look

• vydání: březen 2024
• vydavatel: Oink Games 
• distributor pro ČR a SR: 4 Kavky
• jazyk hry: pololokalizace (hra v angličtině s českým návodem a videonávodem od nás)

V zátoce se prohánějí velryby a kosatky a jsou obrovským lákadlem pro turisty. Organizujete pro ně vyhlídkové plavby a hledáte ideální místečka na pozorování. Chcete zabrat nejlepší místa, ale když budete pomalí nebo nerozhodní, předběhne vás konkurence. Musíte sledovat, kam plují hejna ryb i ostatní lodě s turisty. 

• počet hráčů: 2–5
• délka hry: 30 minut
• věk: 9+

Bude i insert, jak vypadá? Mrkněte na video s prototypem z Myšího doupěte. 

Nine Tiles Extreme

• vydání: březen 2024
• vydavatel: Oink Games 
• distributor pro ČR a SR: 4 Kavky
• jazyk hry: pololokalizace (hra v angličtině s českým návodem a videonávodem od nás)

Jde o rychlostní puzzle. Každý hráč dostane jednu sadu 9 oboustranných hracích žetonů a poskládá si ji před sebe do čtverce. V každém kole se otočí jedna úkolová kartička a všichni musejí co nejrychleji svůj čtverec 3x3 přestavět podle této karty. Buď podle barev, nebo tvarů (to určí zadní strana horní kartičky na lízacím balíčků). Kdo je nejrychlejší, vyhraje úkolovou kartu, a kdo jako první získá čtyři, vyhraje celou hru. 

• počet hráčů: 2–4 (se dvěma baleními můžete hru hrát až v 8 lidech)
• délka hry: 15 minut
• věk: 6+

Další deskoherní kanál oznámil, že už toho má dost. Nithrania nekončí jako Deskofóbie, o jejímž zániku jsme psali nedávno, ale notně omezí to, co a jak dělá. Místo hraní a točení do šířky a testování a vysvětlování všeho českého i světového, co v daném roce vyšlo, půjdou spíš do hloubky a budou se dál věnovat jen hrám, které za to opravdu stojí. Třeba v roce 2023 natočili 83 nových her, z nichž podle nich bylo jen asi 13 fakt skvělých deskovek. Takové hry chtějí hledat a o takových hrách chtějí mluvit, točit je, dávat jim čas a energii. 

Nithrania byla společně s Deskofóbií jedním z mála kanálů o deskovkách, na který pro nás byla radost koukat. I když točili videa spíš pro zkušené hráče komplexních her . Chtěli hrát a testovat vše u nás i v zahraničí, co se třeba do češtiny (nebo slovenštiny) nikdy nepřeloží. Jenže počet sledujících nepřekročil 4000. Víc zarputilých hráčů u nás asi není. A z těch 4000 bylo ochotno platit za obsah na Patreonu jen zlomek. Živit se v tak malé zemi tvorbou obsahu není snadné, možná skoro nemožné, pokud nejste superstar nebo k tomu neprodáváte i fyzické produkty, online kurzy, knihy, e-booky, nepřednášíte atd.

Takže naprosto chápeme, proč Nithrania mění strategii. Jejich videa zabrala tisíce hodin času, už jich budou točit míň a třeba i na míň kamer (místo 3 bude 1, což vše technicky ohromně zjednoduší). Držíme palce, ať se tvůrcům zase vrátí radost z natáčení videí, protože ta dělají parádně. Těšíme se na další videa a rozhodnutí zaměřit se hlavně na deskoherní pecky tleskáme. 

Nithrania v číslech:

• 5 let
• 350 videí
• z toho 183 dlouhých TOP videonávodů, jejichž příprava zabrala tisíce hodin
• 1 videonávod týdně

Podívejte se, jak všechny změny Braňo Berec vysvětluje:

Dro Polter – tedy slovní hříčka z anglického slova DROP (pusť) a POLTER (duch) bude k mání od března 2024, návod už je u našeho překladatele, určitě připravíme českou verzi. A český název? Nabízí se "Pusť ducha", ale to by v našich končinách mělo příliš zajímavé konsekvence. Nebo by vám to přišlo vtipné? Ve hře je zatím taky "Drapni ducha", protože nejrychlejší hráči chmatají po dřevěné figurce ducha, aby potvrdili vítězství v daném kole. 

• hmatová hra
• pro 2–5 hráčů
• od 6 let
• zhruba na 15 minut

Každý hráč má v dlani 5 různých předmětů a podle úkolových karet z dlaně musí pouštět dané předměty. Když mu vypadne něco, co vypadnout nemá, začíná od začátku. Když splní úkol a ještě nejrychleji ze všech, drapne dřevěnou figurku ducha a vyhraje 1 rolničku. Tu si přidá do dlaně a při dalších úkolech mu nesmí vypadnout. Kdo jako první získá 5 rolniček, vyhrál. 

Víc ve videu. 

Před Vánoci se na Facebooku ve fejsbukové skupině Deskovky pro tři bratry hráči ptali na dvě věci v pravidlech hry Boj o poklady. Nebyly jim jasné. Kdysi se na to samé prý někdo ptal i na největším serveru o hrách BGG (Board Game Geek), ale nikdo neodpověděl. Poptali jsme se přímo vydavatele hry - japonských Oink Games a tady jsou odpovědi. 

První otázka - platí opravdu vždy, že si hráč bere 2 trestné karty, když pasuje a v ruce má jen 1 kartu? ANO, PLASTÍ TO VŽDY. 

Oink k tomu napsali:  

Všichni hráči, kteří při pasování drží pouze jednu kartu, si musí vzít dvě karty. Když tedy má hráč ještě v ruce dvě karty, musí strategicky zvážit, kdy pasovat, kdy  "jít za vítězstvím" a riskovat, že bude potrestán tím, že skončí s poslední kartou v ruce.

Druhá otázka - jaký žeton dostane hráč, který ve hře dvou hráčů skončí jako druhý? Plus jedna nebo mínus jedna?  JE TO JEDNO.

Oink k tomu napsali:

Ve hře dvou hráčů na tom nezáleží, protože hráč, který vyhraje dvě ze tří kol, se nakonec vždy stane celkovým vítězem. Způsob bodování má význam pouze pro hru s více než 3 hráči.

29.12.2023 byla Alice povídat o moderníh deskovkách v poradně Českého rozhlasu Dvojka. Bylo to 3x5 minut, takže nebylo tolik času, ale lecos snad posluchačům zvládla poradit. Jako obvykle se poctivě připravovala: 1 papír s top deskovkami, 1 papír s řazením her a herními mechanismy a 1 list s nejvtipnějším deskoherním slangem. Na ten se vůbec nedostalo.

 

Petr Čáslava a jeho deskoherní kanál Deskofobie končí. Elegán české deskoherní scény a přední deskoherní novinář to balí. Po 11 letech. Za tu dobu získal 15 000 odběratelů na YouTubu, natočil 1 100 technicky i obsahově obrovsky kvalitních videí se skoro 6 miliony zhlédnutí. Navrch si vytvořil velké komunity na Facebooku (6 600 fanoušků) i Discordu (2 500 lidí), k tomu měl 360 platících podporovatelů na Herohero, točil pravidelná živá vysílání, porotcoval v online reality show Den deskovek. 

Tvorba Deskofobie nebyla jen tak – jen do výbavy dal Petr Čáslava statisíce (my děláme videa v obýváku, ale taky to stálo bambilion, o tom víc v Aličině článku). I když měl stovky podporovatelů, nestačilo to. Za obsah se u nás bohužel pořád platí málo a neochotně a nefunguje to tu jako jinde ve světě. A tak už Deskofobie neoslaví 12. narozeniny. Je nám to líto.

V rozlučkovém videu Petr Čáslava vysvětluje své důvody. Například? Nekvalitní videa z mobilu točit nechce, ale dobré kamery stojí desetitisíce. Nemluvě o pravidelné údržbě techniky. Připočtěte si pronájem prostor, kde se natáčí, a obrovské kvantum odvedené práce. Ani přechod na placenou platformu Herohero nakonec nepomohl. 

V posledním videu měl Petr Čáslava zajímavý postřeh. Zatímco jinde ve světě podobně úspěšní, pracovití a poctiví tvůrci (influenceři) běžně spolupracují přímo s vydavateli deskovek a díky placené spolupráci se uživí, v Česku to nefunguje. Zdejší vydavatele označil spíš za distributory. Spolupráce s nimi pak nevede k prodeji více her – jen k tomu, že se daný titul vyprodá rychleji. 

Jepičí život deskovek v Česku

Je fakt, že na dotisky se v Česku moc nehraje – mimochodem, o jepičím životě deskovek jsme taky psali. Nová hra po vyprodání prvního tisku většinou zmizí a už se neobjeví. Takže jak uvedl Petr Čáslava, takový influencer nevydělává vydavatelům reálné peníze – díky jeho videím se neprodá více her a nenásledují další a další dotisky, jen se rychleji otočí peníze za první a zároveň poslední tisk hry.  

Být v jiné zemi, možná bude uznávaný a dobře placený deskoherní novinář, tady si tvorbou svých videí, recenzemi, rozhovory a živě vysílanými ranními kávami měsíčně vydělal necelé dva tisíce korun – tak na jednu větší deskovku. Naprosto rozumíme tomu, že už to dál nechce táhnout a dává přednost osobnímu životu. Koneckonců, velmi upřímně o těžkostech s tvorbou deskoherního obsahu v Česku povídal už loni v podcastu Problém prvního hráče.  

I takový může být osud obsahových tvůrců. A tak pokud máte svého oblíbeného tvůrce, zkuste najít způsob, jak ho podpořit – jinak se jednou probudíte a on už třeba tvořit nebude. O tom mluvil i náš Martin v Tvůrcastu - podcastu pro obsahové tvůrce (díl se jmenuje trefně - Podporujte své tvůrce, jinak o ně přijdete).

Profesionální obsah se zkrátka nedá dlouhodobě dělat zadarmo (nebo skoro zadarmo). Petr Čáslava takový profesionální obsah tvořil. I když se hodně věnoval o dost složitějším hrám, než do jakých se pouštíme my ve 4 Kavkách, sledovali jsme ho s úctou a respektem.

Petře, díky za Deskofobii a ať se daří v dalších projektech!